Významný československý generál a legionář Karel Kutlvašr velel v památných květnových dnech roku 1945 Pražskému povstání. Skromný hrdina se však stal jako mnozí jiní obětí komunistické zvůle. Bezohlední mocipáni, kteří převzali v únoru 1948 absolutní moc, Kutlvašra odsoudili v roce 1949 v zinscenovaném procesu k doživotnímu vězení. O 11 let později byl propuštěn v rámci amnestie už s podlomeným zdravím. Společensky ponížen, musel pracovat jako noční vrátný v Nuselském pivovaru.
Karel Kutlvašr se narodil v roce 1895 v rodině sedláka Josefa Kutlvašra. V roce 1911 absolvoval dvouletou obchodní školu. Během první světové války se vyznamenal několikrát v bojích s bolševiky, například u Kazaně. V roce 1919 byl povýšen na podplukovníka a po skončení války se mladý Kutlvašr vracel do vlasti s velkou autoritou. V roce 1925 byl teprve ve 33 letech povýšen do hodnosti brigádního generála, což představilo svého druhu unikát. V letech 1934-1939 velel 4. pěší divizi v Hradci Králové, za okupace se stal významným členem odbojové organizace Obrana národa.
Hrdina Pražského povstání
Kutlvašrova chvíle přišla během Pražského povstání. Generál František Slunečko jej ustanovil velitelem Vojenského velitelství Velké Prahy Bartoš, ústředního povstaleckého štábu. Kutlvašr velel bojům v Praze až do vítězství povstalců, jichž padlo okolo 3 000. Nutno poznamenat, že povstání nečekaně, ale o to významněji pomohla Ruská osvobozenecká armáda (Vlasovci), která zachránila Prahu před zničením. Vlasovců, kteří měli na rozdíl od povstalců k dispozici těžkou techniku, padlo zhruba 300. Kutlvašr dojednal 8. května 1945 spolu s činovníky České národní rady podmínky kapitulace německých jednotek.
Z hrdiny komunistickým vězněm
Kutlvašr měl po válce aureolu vítěze a požíval zaslouženého respektu, jenže ten trval pouze krátce. Po únoru 1948 byl nejprve nuceně poslán na dovolenou, jak to komunisté obvykle dělali, potom přeložen do výslužby. Nicméně to byl teprve začátek, protože v prosinci 1948 jej zatkli bezpečnostní orgány a komunisté s ním zinscenovali soudní proces. Státní soud Kutlvašra odsoudil v roce 1919 za velezradu a přípravu neexistujícího státního převratu k doživotnímu vězení, byl současně degradován na vojína v záloze. Měl však štěstí, protože někteří jeho spoluobžalovaní dostali trest smrti.
Hrdina Pražského povstání musel nedobrovolně trávit dny na Mírově a Leopoldově, kde se například setkal i s komunistou Josefem Smrkovským. V roce 1960 byl po 11 letech Kutlvašr propuštěn na svobodu, potupený a ponížený. Otázkou bylo, co bude dál. Komunisté se mu mstili i potom, odepřeli generálovi starobní důchod, musel o něj zažádat znovu. I když byl nyní již 65letý muž úspěšný, byla mu vyměřena penze ve výši 230 korun. Z toho se nedalo přirozeně v šedesátých letech vyžít, a tak se musel poohlédnout po práci.
Ponížen a potupen
Jeho legionářští přátelé mu v nesnázích pomohli. Obstarali mu práci hlídače uměleckých děl v Jízdárně Pražského hradu. Nicméně odsud nakonec odešel a našel si místo nočního vrátného v Nuselském pivovaru. Už tak churavějící generálovo zdraví se začalo stále zhoršovat, vězení si vybralo svou daň. Dne 2. října 1961 šel na domluvenou zdravotní prohlídku do nemocnice Motol, tam však náhle umírá ve věku 66 let.
Kutlvašr byl rehabilitován v roce 1968, kdy Městský soud zrušil všechna obvinění z let 1948 a 1949, plně rehabilitován však mohl být teprve po listopadu 1989. V roce 2017 mu tehdejší prezident Miloš Zeman in memoriam udělil Řád Bílého lva.
Zdroj: ebadatelna.cz
Autor/Licence fotografie: Autorem této fotografie je neznámá osoba.EN: Author of this photo is unknown person. – Marek, Jindřich. Barikáda z kaštanů: pražské povstání v květnu 1945 a jeho skuteční hrdinové. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2005. 415 s. Svět křídel; 73. ISBN 80-86808-16-5., Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=54820960